MILAN AULICKÝ - www.milan-herec.estranky.cz

Rusko bude roztrháno na kusy a přestane existovat, prohlásil Dmitrij Medveděv

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a výrazný Putinův ideolog Dmitrij Medveděv, jenž kdysi zastával i funkci ruského premiéra a poté i prezidenta, prohlásil, že pokud Vladimir Putin prohraje válku proti Ukrajině, bude Rusko roztrháno na kusy a přestane existovat.

"Pokud Rusko zastaví speciální vojenskou operaci, aniž by dosáhlo vítězství, nebude existovat, bude roztrháno na kusy. Pokud USA přestanou dodávat zbraně kyjevskému režimu, válka skončí," napsal Medveděv na svůj telegramový účet. Sám připomněl, že tím parafrázuje výrok amerického prezidenta Joea Bidena, který pronesl ve Varšavě: "Pokud Rusko zastaví svou invazi, skončí právě teď. Pokud se Ukrajinci přestanou bránit, bude to konec Ukrajiny."Medveděv tak ve svém postu reagoval na oba včerejší projevy, které zazněly, tedy nejen na projev Joe Bidena ve Varšavě, ale i na proslov Vladimira Putina v Moskvě. Jak je Medveděvovým zvykem, ve svých prohlášeních a vystoupeních se vždy snaží amerického prezidenta urazit. A tak o něm píše jako o "podivném dědečkovi se zmateným pohledem", trpícím "stařeckým šílenstvím". Spojené státy jsou navíc v Medveděvově podání zemí, která vyzařuje "nenávist k Rusku".

"Pokud Spojené státy chtějí ruskou porážku, pak jsme na okraji světového konfliktu," napsal Medveděv, podle kterého jsou dodávky zbraní na Ukrajinu chybou způsobenou pocitem Američanů o jejich nadřazenosti a beztrestnosti, a výhrůžně dodal, že v takovém případě "má Rusko právo se bránit jakoukoliv zbraní, včetně jaderné".

Již tradičně stejně jako Putin pak představitel země, která bezprecedentně napadla svého souseda, zopakoval frázi, že na Ukrajině probíhá válka "vyhlášená Spojenými státy a dalšími zeměmi NATO naší zemi". A z Putinova projevu ocitoval větu, že je "nemožné porazit Rusko na bitevním poli".

Zvolený prezident ČR Petr Pavel v sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolal podrážděnou reakci ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby, když vyjádřil skepsi ohledně toho, že se Ukrajině podaří letos vyhrát válku, a řekl, že je třeba přemýšlet nad tím, jakým způsobem má být Rusko poraženo. Pavel varoval před možností rozpadu jaderné velmoci, kvůli čemuž by západní země mohly čelit dalším problémům. Kuleba na jeho slova reagoval prohlášením, že by spojenci měli Ukrajině věřit. 

Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že Peking zvažuje dodat Moskvě zbraně a munici pro boj na Ukrajině. Vztahy mezi oběma mocnostmi by se tak mohly ještě zásadně zhoršit.

USA se znepokojením sledují změnu přístupu Číny k ruské invazi na Ukrajině, od jejíhož začátku zanedlouho uplyne rok.

"Dosud jsme byli svědky toho, že čínské společnosti... poskytly Rusku nesmrtící podporu pro použití na Ukrajině. Obavy, které máme nyní, vycházejí z informací, které máme - že zvažují poskytnutí smrtící podpory," řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken v rozhovoru pro stanici CBS

Jak přesně by měla podpora Ruska ze strany Číny vypadat, nespecifikoval. Připustil ale možné dodávky zbraní nebo munice. Něco takového by podle něj mohlo mít pro Čínu "vážné důsledky".

Vysoký čínský diplomat Wang I v sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil, že jeho země válce na Ukrajině "nečinně nepřihlížela ani nepřilévala olej do ohně".

"Navrhuji, aby všichni, zejména přátelé v Evropě, začali v klidu přemýšlet o tom, jaké úsilí můžeme vyvinout k zastavení této války," prohlásil.

Postoj k tomu, jak by měl být konflikt urovnaný, podle něj Peking představí v dokumentu, kde má být mimo jiné uvedeno, že územní celistvost všech zemí musí být respektována.

Situace na Ukrajině se vyhrotila v listopadu 2013, kdy proruský prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat dlouho plánovanou asociační dohodu s EU s tím, že chce rozšířit hospodářskou spolupráci s Ruskem. Odmítnutí vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu, po následném zásahu ozbrojenců loajálních vládě zemřely desítky lidí. V únoru 2014 Janukovyč uprchl ze země a k moci se dostala prozápadní vláda.

Dění na Ukrajině ale nelibě neslo Rusko, které pod záminkou ochrany svých občanů v březnu 2014 anektovalo za pomoci speciálních jednotek ukrajinský Krym. V dubnu 2014 na východě Ukrajiny vypukla válka mezi tamními proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou. O tři měsíce později nad Donbasem došlo k sestřelení civilního boeingu MH17 s třemi sty lidmi na palubě, podle soudu jej zasáhla ruská raketa.

Napětí se po letech zamrzlého konfliktu znovu vyhrotilo v posledních týdnech, kdy Kreml k hranicím přesunul téměř 200 tisíc vojáků a těžké techniky. V pondělí 21. února Rusko oznámilo uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslání "mírové mise" do Donbasu. O tři dny později ruská armáda zahájila plnohodnotnou invazi. Na sousední stát zaútočila z několika směrů, údery soustředí na velká města jako Kyjev či Charkov. Ukrajina se odhodlaně brání.